Skvělý konec sezóny pro naše žákyně.

Nejen, že se kvalifikovaly na všechna 4 vypsaná republiková finále, ale z každého dokázaly přivézt medaile! Nejprestižnější kategorie 2006 dokonce tu nejcennější! “Malé” Kralupy opět zářily! 

Naposledy si kralupská děvčata na chvíli sáhla na míč v prosinci 2020. Od té doby byly hráčky zavřené doma a bylo na každé z nich, jak se dokázala udržet v kondici. V květnu hned, jak to bylo možné, vyrazily na venkovní hřiště a poctivě trénovaly, ať byla zima nebo pršelo.

Svaz vypsal na červen neoficiální mistrovství republiky ve 4 kategoriích. To byla naše motivace. Pro děvčata se jednalo o ročníky narození 2009, 2008, 2007 a 2006. Každý kraj mohl vyslat jednoho zástupce, proto se ve většině kategoriích konala kvalifikace. Kralupská děvčata zvládla postoupit ve všech kategoriích a cíle měla ty nejvyšší.

Čtyři medaile ze čtyř „mistrovství“ jsou samozřejmě veliký úspěch. Ale my měly na zlato ve všech kategoriích. Proto si nejsem jistá, do jaké míry máme být úplně spokojeni.

Samozřejmě, že medaile nejsou to nejdůležitější a na dvou akcích měla děvčata zdravotní problémy, ale … i tak se to dalo, kdyby všechny předvedly maximální týmový soustředěný výkon.

Nevím, jestli to je věkem nebo i tělocvičnou, ve které jsou vždy výkony lepší, ale jediný ročník, který nám předvedl 100% to, co umí, byl nejstarší ročník 2006. Byl to pro mě zážitek, dívat se na jejich hru.  Všechny byly skvělé, soustředěné a věděly, co chtějí! Díky top nahrávačce a vyrovnanému výkonu všech hráček si postupně přes vítězství ve všech 6 zápasech dokráčely pro ZLATO.

Ročník 2006 je pro mě srdeční záležitostí. Strávila jsem s nimi nejdelší dobu ze všech družstev, které jsem kdy trénovala. Od náboru v květnu 2013 jsme společně urazily kus cesty. Od malička byly tyto hráčky extrémně pracovité a bojovné. Nikdy nic nezvládaly. Od žlutého minivolejbalu jen stále vyhrávaly a držely partu. Hrály společně, ne každá za sebe! Moje první velká šestková medaile byla právě od nich – 3. místo na MČR mladších žákyň v roce 2019. Přeju jim hodně štěstí v extralize kadetek.

Ročník 2008 je tak trochu protipól 2006. Jsou možná ještě o kus šikovnější než 2006 v jejich věku. Zde jsme ve zlato všichni věřili nejvíce. Proč se to nepovedlo? 1) Bohužel nejsou všechny tak pracovité, dost je jich soustředěných sama na sebe a nedokáží hrát týmově. Je tam pár holek, které makají pro tým, ale odtáhnout ten zbytek, je zatím nad jejich síly. Chybí tam u některých volejbalové srdíčko. 2) Chytly akci hned jako první a potřebovaly by asi trochu víc času na osahání míče. 3) Překážkou bylo i to, že tahounky družstva 14 dní před akcí nemohly naplno trénovat kvůli zraněním a hrály zatejpované (stehno, rameno, kotník). Prostě STŘÍBRO je fajn, ale mohlo to být zlato. Je mi líto těch holek, které do toho daly maximum – na nic se nevymlouvaly (i přes bolestivá zranění) a tvrdě makaly. Ty si to zlato zasloužily. Tohle družstvo prostě volejbal umí a záleží jen na nich (na každé z nich), jestli budou v příští sezóně průměrný nebo výborný tým.

Ročník 2007 v podstatě v Kralupech nemáme. Táhne ho jen jedna výborná vysoká hráčka a pomáhá bojovné libero, které má odtrénované teprve dva volejbalové roky. Zbytek družstva jsou 2008. Loni na MČR 2007 uhrál tento tým úžasné 5. místo. Když s nejlepšími dokázaly hrát tiebreak. Bohužel tento výkon družstvo letos zopakovalo. Kdyby ano, vezly by si zlato. Takto z toho byl „jen“ BRONZ. Věřím, že kdyby se v průběhu akce nezranila naše nejlepší smečařka, že by o první místo ještě tým zabojoval. Ale jejich výkony po celý den byly tak na 50%. Je před nimi velká budoucnost. Ale jen v případě, že začnou hrát týmově a bojovat o každý balón.

Ročník 2009 nebyl celý kralupský. Bylo to trochu takové KCM. V kvalifikaci jsme o prsa porazily Nymburk, proto nám přišlo férové, vzít na akci 3 nymburské šikulky a jejich trenérku. Dále s námi jela jedna mělnická holčina (původně měly být z Mělníka dvě hráčky, ale jedna krátce před akcí onemocněla). Přestože jsme dva tréninky odtrénovaly společně, na skutečnou hru tým úplně připraven ještě nebyl. O zlatu se bohužel rozhodovalo hned v prvním zápase a to nám o kousek v tiebreaku uteklo. Do budoucna zajímavé družstvo 2009 se tak muselo spokojit „pouze“ se STŘÍBREM.